Na místě bitvy dnes stojí řecký památník se sochou spartského krále Leónidáse, který velel řecké obraně, a v bitvě zahynul.

V této lekci se naučíme posuzovat důvěryhodnost dochovaných zpráv.

Úvod:

V letech 499-479 př. n. l. se král Perské říše Xerxés pokusil dobýt řecké městské státy. Nepodařilo se mu to, Řekové se ubránili, i když v některých bitvách byli poraženi. Třeba právě v bitvě u Thermopyl. V této slavné bitvě, podle které vznikl v současnosti film, komiks i počítačová hra, údajně 300 statečných vojáků z řeckého městského státu Sparta vzdorovalo obrovské přesile Peršanů. Byli sice nakonec poraženi, ale jejich statečnost a sebeobětování se staly legendou. Jsme ve starověku, a tak už máme tu a tam k dispozici i dochované písemné zprávy. Mělo by tedy být snazší získat přesnější informace, lepší představu. Není to ale zadarmo. Nestačí si totiž dochovanou zprávu přečíst, je třeba také přemýšlet o její spolehlivosti. Zvlášť, když se informace v dochovaných zprávách liší…

Zdroje a úkoly:

Přečti si tři zprávy o počtu vojáků perské armády v bitvě u Thermopyl, a pojmenuj výhody a nevýhody každé zprávy z hlediska spolehlivosti. Nakonec se můžeš pokusit o vlastní odhad, nebo se můžeš k nějakému zdroji přiklonit.

Procvič si téma v Baamboozle.

Poznámky:

Tato lekce pochází z webu Digital Inquiry Group americké Stanfordovy univerzity.