Na konci tématu bys měl/a zvládnout:
- uvést příklady rozdílného chápaní slova národ, v různých státech a v různých dobách,
- rozlišit a pojmenovat jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa,
- popsat vztahy Čechů a Němců v době revolucí roku 1848.
Úvod:
Jak zaznělo v minulé lekci, napoleonské války vedly mimo jiné k rozvoji vlasteneckého cítění, když se obyvatelé některých zemí rozhodli bojovat za vlast („PRO PATRIA“ – jak měli někteří na šavlích) proti Francouzům. Zhruba v téže době, kdy zuřily napoleonské války se vytvářel také novodobý český národ. Zní to možná podivně, ale národ, tak jak ho chápeme dnes, až do 19. století neexistoval. Lidé „k sobě patřili“ spíše podle stavů (šlechta, měšťané), podle náboženství (křesťané, muslimové, katolíci, protestanti), nebo se cítili zavázáni svému pánu, ať už to byl král nebo mocný šlechtic, nebo třeba opat kláštera. Nezáleželo tolik na tom, z které země kdo pochází a dokonce občas ani na tom, jakým jazykem mluví. Lidé se také cítili být více spojeni se zemí a zejména šlechta chápala svoji „národnost“ zemsky, jak bylo vidět třeba ve výroku hraběte Thun-Hohensteina v prezentaci. Se zánikem „starého světa“ a pod vlivem revolucí se i pojetí národa začalo měnit. Na konci 18. a v 19. století začal vznikat moderní český, ale také třeba německý nebo italský národ. V této lekci se podíváme na to, jak se to Čechům podařilo.
Zdroje a úkoly:
Moderní český národ byl vytvořen na konci 18. a v první polovině 19. století. Ve třech fázích, jejichž dobrými reprezentanty jsou tito tři lidé. Seřaďte je časově, aniž byste znali letopočty, a pojmenujte je výstižným názvem nebo sloganem.
Zkraťte dopis Františka Palackého, který poslal v roce 1848 do Frankfurtu „do SMS“ (zhruba 30 slov), zachovejte přitom důležité myšlenky jeho dopisu.