
V této lekci se pokusíme porozumět tomu, jak přemýšleli a jednali lidé v minulosti.
Úvod:
Jak zaznělo v minulé lekci, napoleonské války vedly mimo jiné k rozvoji nového vlasteneckého cítění. Říká se, že francouzský národ byl vytvořen za Francouzské revoluce a v napoleonských válkách. Zhruba v téže době se vytvářel také český národ. Zní to možná podivně, ale národ, tak jak ho chápeme dnes (i když i dnes se jeho chápání mění), až do 19. století neexistoval. Lidé „k sobě patřili“ spíše podle společenských tříd (šlechta, měšťané), podle náboženství (křesťané, muslimové, katolíci, protestanti), nebo se cítili zavázáni svému pánu, ať už to byl král nebo mocný šlechtic, nebo třeba opat kláštera. Nezáleželo tolik na tom, z které země kdo pochází a dokonce ani na tom, jakým jazykem mluví. Lidé se také cítili být více spojeni se zemí a zejména šlechta chápala svoji „národnost“ zemsky, jak je vidět třeba ve výroku hraběte Thun-Hohensteina v prezentaci. Se zánikem starého středověkého světa a pod vlivem revolucí se i pojetí národa začalo měnit. Na konci 18. a v 19. století začal vznikat moderní český, ale také třeba německý nebo italský národ. V této lekci se podíváme na to, jak se to Čechům podařilo.
Zdroje a úkoly:
České národní obrození probíhalo ve třech fázích. Přečti si medailony tří mužů, kteří tyto fáze dobře reprezentují. Seřaď je časově od nejstaršího po nejmladšího, aniž bys znal/a letopočty – řiď se jejich činy popsanými v medailonech.
Zhruba ve stejné době, jako český národ, vznikal také národ německý. Lidé využili revoluce v roce 1848 nejen k občanským požadavkům, ale také k požadavkům národním. Němci z různých částí Evropy na setkání ve Frankfurtu nad Mohanem jednali o vzniku velkého německého národa. Pozvánku na setkání dostal i František Palacký. Němci vycházeli z toho, že když Češi byli po staletí součástí Svaté říše římské národa německého a později i Německého spolku, mohli by i v budoucnu být součástí německého národa. Češi však v roce 1848 měli své národní obrození již v podstatě úspěšně za sebou, a navíc žili v Rakouském císařství… František Palacký proto pozvánku k účasti na setkání ve Frankfurtu odmítl.
Přečti si úryvek z Palackého dopisu do Frankfurtu a zkrať ho do formátu SMS (160 znaků, zhruba 30 slov). Ať v textu SMS nechybí nic důležitého, například důvody, proč odmítl.