České stavovské povstání

Na konci tématu bys měl/a zvládnout…

• vysvětlit, proč byli lidé tehdy z našeho pohledu netolerantní, resp. co znamená někoho tolerovat;
• vysvětlit, proč v r. 1618 vypuklo stavovské povstání (uvést příklady jeho příčin);
• uvést příklady jeho důsledků;
• vysvětlit, proč se mu říká „české“ stavovské povstání.

Učíme se tím…

• rozumět tomu, proč se události odehrály právě tak, jak se odehrály;
• pojmenovávat důsledky historických událostí;
• vyprávět příběhy o minulosti, a přitom si uvědomovat, že existují různé verze těchto příběhů;
• při zaujímání postojů brát v potaz odlišnost i podobnost minulosti a současnosti.

Výkladový text:

V 16. století vládla v zemích Koruny české na tehdejší poměry nebývalá tolerance. Aspoň v tom smyslu, že se kvůli rozdílným náboženským vyznáním¹ vyloženě neválčilo. Od roku 1526 vládli sice českým zemím panovníci z rodu Habsburků, který byl katolický, ale v zemi žilo mnoho významných protestantských měšťanských a šlechtických rodin, které bránily své nekatolické vyznání, a také se snažily udržet si podíl na vládě. Tyto tzv. stavy se scházely na zemských sněmech a snažily se omezovat absolutní moc krále, což se králům² samozřejmě nelíbilo.

V roce 1618 však mír skončil. Katoličtí páni uzavřeli, a v jenom případě dokonce nechali zbořit, dva protestantské kostely na svých panstvích v Broumově a v Hrobu. Odvolávali se přitom na zásadu „Čí země, toho vyznání.“, která platila od roku 1555 ve Svaté říši římské, jíž byly české země součástí. Protestanti oproti tomu argumentovali listinou, kterou vydal v roce 1609 český král a římský císař Rudolf II. Šlo o tzv. Majestát na náboženskou svobodu, který stanovil, že nikdo nesmí být nucen k jinému vyznání. Napětí mezi převážně protestantskými stavy a katolickým králem vyvrcholilo v povstání, kterému se říká České stavovské povstání. Ačkoli povstání začalo jako náboženský spor, bylo také sporem o způsob vlády, jak je zmíněno v závěru předchozího odstavce. Po dvou letech bojů bylo stavovské vojsko v listopadu 1620 poraženo královským a katolickým vojskem v bitvě na Bílé Hoře nedaleko Prahy. 27 vůdců povstání bylo následujícího roku popraveno na Staroměstském náměstí v Praze. Poražená rebelie poskytla králi záminku k omezení účasti stavů ve vládě a k uzákonění katolictví jako jediného povoleného vyznání. Ti, kteří nechtěli přestoupit ke katolickému vyznání, museli z českých zemí odejít, a nebylo jich málo. Naopak do země přišlo mnoho katolické rodin. České země se tak po 200 letech od husitství opět vrátily do „náručí“ katolické církve.

Viz prezentaci.

Zdroje a úkoly:

Přečti si zdroj A, a diskutuj se spolužáky o tom, zda byl autor tohoto textu tolerantní člověk.

Přečti si zdroj B a shrň jeho hlavní myšlenku. Proč autor tohoto textu, ačkoli sám protestant, a tudíž teoreticky odpůrce katolického krále, kritizuje stavovský sněm?

Přečti si seznam jmen ve zdroji D a pokus se podle nich poznat, kdo byl na straně povstalců a kdo na straně krále. Proč to není možné? Jak je tedy třeba chápat označení České stavovské povstání nebo poprava 27 českých pánů, a jak ho chápat nelze?

Poznámky:

1. V českých zemích v 16. století už nežili pouze kališníci a katolíci, jako v době pohusitské, ale v důsledku německé reformace (viz předchozí lekce) také třeba luteráni, kalvinisté nebo členové Jednoty bratrské. ↩︎
2. Čeští králové Habsburského rodu: 1526-1564 Ferdinand I., 1564–1576 Maxmilián, 1576–1611 Rudolf II., 1611-1619 Matyáš, 1619-1637 Ferdinand II., v době povstání 1619-1620 si stavy zvolily vzdorokrále Fridricha Falckého, který z Habsburského rodu nepocházel. ↩︎