Na konci tématu bys měl/a zvládnout odpovědět na tyto otázky…
- Jak žili Romové v Československé republice?
- Jak jejich život omezoval zákon o „potulných cikánech“?
- Jak se k zákonu stavěli poslanci a poslankyně? Jak četníci?
Úvod:
V době vzniku první Československé republiky žilo na jejím území zhruba sto tisíc Romů. Naprostá většina z nich žila usazena v osadách na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Menší část Romů žila kočovným1 způsobem života v českých zemích. V roce 1927 přijal československý parlament Zákon o potulných cikánech. V této lekci tento zákon prozkoumáme. Využijeme mimo jiné dochované zprávy četníků2 a také poslanců a poslankyň, kteří zákon projednávali.
Zdroje a úkoly:
Prohlédněte si dobové fotografie ze života Romů v té době, a položte otázky. Ve výkladovém textu (Zdroj 1) potom hledejte odpovědi. Na to, co vás zajímá, a v textu jste to nenašli, se zeptejte učitele.
Přečtěte si úryvky ze zákona (Zdroj 2), a diskutujte o tom, které jeho části pokládáte za problematické, když víte, že Československá republika byla demokratickým státem, který se ve své ústavě i v mezinárodních smlouvách zavázal chránit své menšiny.
Přečtěte si výroky poslankyň, poslanců a také četníků (Zdroj 3), kteří se vyjadřovali k navrhovanému zákonu. Rozdělte je na ty, které zákon hájí a které ho odmítají. Pojmenujte argumenty, které autoři použili.
Poznámky:
- Kočovat: od slova kočár-kočí (vůz tažený koňmi, resp. ten, kdo ho řídí) tedy znamená „žít ve voze – na cestě“. ↩︎
- Četnictvo bylo v době Rakouska-Uherska za první československé republiky vojensky organizovanou policií, která měla za úkol udržovat bezpečnost a pořádek především na venkově. Ve městech fungovala civilní policie. Dnes v ČR četnictvo neexistuje, všechny jeho úkoly plní policie, ale v některých státech stále existuje, například Carabinieri v Itálii nebo Gendarmerie ve Francii. ↩︎