Tato lekce je zaměřena na různé perspektivy (různé úhly pohledu) na historické období.
Úvod:
Několik dní před koncem první světové války, 28. října 1918 proběhl v Praze převrat. Byl vyhlášen československý stát. Valná část Čechů jásala. Oslavovali samostatnost i ukončení ničivé války. Spokojeni byli také Slováci, i když ti byli opatrnější. Někteří se obávali, zda se výměna Maďarů za Čechy neukáže být pověstnou cestou „z louže pod okap“. Nový stát byl demokratickou republikou, v níž byla zaručena práva všem jejím obyvatelům, tedy i národnostním menšinám. Jednou z nejpočetnějších menšin byli čeští Němci (Deutsch Böhmen). Tvořili až 26 % obyvatel. Bylo jich více než Slováků, což Češi a Slováci obešli prohlášením, že jsou ve skutečnosti Čechoslováky, tedy dvěma větvemi téhož národa. Němci s připojením území, na nichž tvořili většinu obyvatel, k Československu nesouhlasili. Praha však trvala na zachování historických hranic českého království a do pohraničí poslala vojsko. Na některých místech se střílelo. Například v Kadani (Kaaden) v březnu 1919 zemřelo při protičeskoslovenské demonstraci při střetu s československým vojskem 50 lidí. Tehdy mohli mít čeští Němci asi skutečně oprávněné obavy, zda nebudou muset snášet „českou tyranii“, jak je vidět na pohlednici výše.
Zdroje a úkoly:
Vytvořte seznam požadavků, které by podle vás měly být splněny, aby se národnostní menšina ve státě mohla cítit bezpečně, rovnoprávně, aby mohla nově vzniklý stát vzít za svůj. Co by na oplátku mohl chtít nově vzniklý stát po obyvatelích, kteří stát nechtěli?
Přečti si pracovní text a vyznač v něm místa, která by mohla sloužit jako argumenty pro to, že se Němcům v Československu nežilo špatně, a jinou barvou místa, která by mohla sloužit jako argumenty pro to, že Československo nebylo jejich státem.
Pokud nešlo o tyranii, o co tedy šlo? Pojmenuj situaci českých Němců přiléhavějším názvem.