
Budeme se zabývat různými tématy z minulosti, ale půjde také o to, abychom se naučili o minulosti správně přemýšlet. Zde jsou některé zásady správného historického myšlení:
1. Minulost už není, nemůžeme ji proto zkoumat přímo. Musíme se spoléhat na to, co se z minulosti dochovalo anebo na to, co o minulosti někdo řekl, napsal nebo natočil. Jenže žádný z těchto zdrojů není úplně spolehlivý. Proto se vždy vyplatí přemýšlet také o tom, co zdroj o minulosti prozradit nemůže anebo nechce.
2. Příčin neboli důvodů, proč došlo k historické události, je vždy více. Také důsledků, tedy toho, co událost způsobila, bývá mnoho. Jednoduché odpovědi na složité otázky vedou často k omylům.
3. Dějinám lépe porozumíme, když se naučíme vnímat, že lidé vždy prožívají a hodnotí tytéž historické události různě. Chápat dějiny jako jediný příběh je nebezpečné. Vnímat různé úhly pohledu přitom nemusí znamenat souhlasit s nimi. Odpovídat na všechny otázky dějin slovy „to nelze rozhodnout“ nikam nevede. Správná řešení existují a umět se rozhodnout je důležitá životní dovednost.
4. Někdy se může zdát, že lidé v minulosti byli hloupí, krutí, nespravedliví, primitivní…, že my už takoví nejsme, a proto se nám nemůže stát to, co se stalo jim. To je nebezpečný omyl. Mnohem užitečnější je přemýšlet o tom, co lidi v minulosti vedlo k jejich způsobu myšlení, k jejich rozhodnutím a činům. Z toho se můžeme poučit.
Zdroje:
- The Historical Thinking Project: https://historicalthinking.ca/historical-thinking-concepts
- Reading Like a Historian: https://inquirygroup.org/history-lessons