Lekce je zaměřena na hledání a rozpoznávání typických znaků v umění a kultuře historického období.
Úvod:
Stejně jako dnes, i v minulosti se lidé obklopovali věcmi. A stejně jako dnes i tehdy tyto věci ovlivňovala móda. V minulosti se pravděpodobně neměnila tak rychle a často jako dnes. Někdy tato móda vydržela i několik století. Obvykle se jí říká kulturní styl nebo sloh. Byl to způsob, jak se lidé oblékali, jaké budovy stavěli, jaké obrazy malovali nebo jako hudbu poslouchali. Ve středověku se vystřídaly dva větší kulturní styly – románský a gotický. V této lekci si ukážeme, jak románský a gotický styl odrážel dobu, v níž vznikal. Naučíme se rozpoznat románské stavby od gotických a budeme také přemýšlet o tom, proč středověké obrazy vypadají „trochu podivně“.
Zdroje a úkoly:
Diskutuj se spolužáky o výrocích Bernarda z Clairvaux a opata Sugera (viz prezentaci). Který postoj je ti bližší? Jaké důsledky by nastaly, kdyby se jeden z přístupů zcela prosadil?
Přečti si úryvky z knihy Příběh umění na první straně pracovního listu a s jejich pomocí poznej, který kostel je románský a který gotický (viz prezentaci).
Na druhé straně pracovního listu je obraz. Popiš jeho detaily, všimni si zvláštností obrazu. Poté si přečti vysvětlující text pod obrázkem a označ informace, které pomohly způsob, kterým byl obraz namalován objasnit.
Lidová hudba středověku (to, co si lidé zpívali a hráli v hospodě nebo na jarmarku) se nedochovala. Šanci dochovat se měla jen hudba, která byla zapsána do not, tedy od lidí, kteří noty uměli. A to byli opět většinou kněží a mniši. O to, zda hudba patří do kostela se podobně jako o výzdobu kostela vedly spory. Jeden druh hudby byl přeci jen v klášterech a chrámech povolen, tzv. gregoriánský chorál. A dochovalo se i jméno jednoho ze skladatelů této hudby – Pérotin (Perotinus Magnus). Jde o polyfonii – vícehlas, která byla pravděpodobně středověkým vynálezem. Na YouTube lze najít ukázky. Chceš-li se zaposlouchat do něčeho pravděpodobně velmi odlišného než obvykle posloucháš, vyzkoušej to, třeba zde.