
V této lekci se pokusíme porozumět tomu, jak lidé ve starověku přemýšleli o světě, o životě a smrti.
Úvod:
Lidé pravděpodobně vždy hledali odpovědi na otázky, kterým obvykle říkáme filosofické. Jak vznikl svět, odkud přišli lidé, jaký je původ dobra a zla, je něco po smrti? Obyvatelé starověkých měst a říší si o tom vyprávěli mnoho různých příběhů, kterým často říkáme mýtické nebo mytologické. Některé z těchto příběhů se dochovaly. Víme tak, že převážná většina z nich věřila v různé bohy, hrdiny, démony, v koloběh času, ve věštby a oběti bohům… Doslova každé město mělo svůj způsob uctívání bohů, svůj příběh o stvoření. Existovaly i společnosti, které věřily v jediného Boha a uctívání mnoha bohů považovaly za nepřípustné, například Židé. No a nakonec se objevili i lidé, kteří upřednostňovali jiný způsob vysvětlování a vyprávění – filosofii a vědu. Za kolébku filosofie bývá často pokládáno starověké Řecko. Řečtí filosofové, jako třeba Sokrates, Platon nebo Aristoteles se snažili před mytologickým a náboženským vysvětlením upřednostnit pozorování, logickou úvahu, vyvozování. Mnozí filosofové (milovníci moudrosti) se zabývali matematikou, geometrií nebo fyzikou (Pythagoras, Euklides, Archimedes), a byli tak zakladateli pozdější vědy, kterou dnes mnoho lidí pokládá za hlavní autoritu pro vysvětlování světa. Náboženství však s příchodem vědy a filosofie nezaniklo, ba naopak. V závěru starověku se začalo velmi úspěšně šířit křesťanství, které je dodnes jedním z nejvlivnějších a nejrozšířenějších náboženství světa.
Úkoly a zdroje:
Přečti si pracovní text o vzniku a šíření křesťanství a opatři ho poznámkami: „Fajfku“ tam, kde se dočteš něco, co jsi věděl/a, slyšel/a o tom…; „plus“ tam, kde ses dozvěděl/a něco nového a pro sebe cenného; „otazník“ tam, kde si nejsi jist/á, že správně rozumíš, nebo bys chtěl/a položit otázku.
Přečti si všechny výroky inspirované učením Ježíše z Nazaretu (Křesťanská etika – tichý dialog). K těm, které tě zaujmou, ať už proto, že s nimi souhlasíš, nebo naopak nesouhlasíš, připiš svůj komentář. Napiš také svůj komentář ke komentáři některého ze spolužáků. Buď slušný/slušná, ale neboj se nesouhlasit.