Na konci tématu bys měl/a:
- uvést příklady důvodů pádu komunistických režimů v Evropě;
- popsat různé dobové postoje k Sametové revoluci a objasnit jejich důvody.
Učíme se tím také…
- vyprávět příběhy o minulosti, a přitom si uvědomovat, že existují různé verze těchto příběhů;
- posuzovat důvěryhodnost zdrojů, z nichž vycházíme;
- brát si poučení z minulosti, ale nesoudit ji ukvapeně.
Zdroje a úkoly:
Přemýšlej nad otázkami na druhém snímku prezentace. Sdílej odpovědi a diskutuj se spolužáky.
Pokus se pomocí dvou grafů pojmenovat jednu z příčin zániku Sovětského svazu.
Výkladový text:
V Československu docházelo po celý rok 1989 k větším či menším demonstracím proti režimu. Byly to pochody za lidská práva, za náboženská práva, za ochranu životního prostředí, atd. Část lidí cítila, že komunistický režim je oslaben a nejistý. Mnohé z těchto demonstrací však byly brutálně potlačeny policií, jednotkami Lidových milicí a tajnou policií, takže to nevypadalo, že by se režim vzdal „tak snadno“. Stále také naplno fungovala propaganda. Demonstranti byli i nadále líčeni jako vandalové, radikálové, agenti západu… V létě začala být šířena petice Několik vět, v níž byly zásahy proti demonstrantům kritizovány a byly požadovány demokratizační změny. Tuto petici postupně v průběhu roku 1989 podepisovalo stále více a více lidí – mnohem více, než v období normalizace Chartu 77. I to bylo znamením, že lidé mají víc odvahy. V čele odporu byli disidenti, symbolem byl čím dál více Václav Havel, který byl v březnu 1989 znovu uvězněn. Přelomovou demonstraci 17. listopadu 1989 však disidenti neorganizovali. Šlo o povolený studentský pochod na památku Jana Opletala, který byl zabit v roce 1939 na začátku nacistické okupace. Z povoleného pochodu vyrostla sice pokojná, ale nepovolená demonstrace proti režimu, která zamířila do centra Prahy. Policie zasáhla opět brutálně a na Národní třídě došlo k cílenému policejnímu násilí, nikoli pouze k rozehnání davu. Zhruba 600 lidí bylo zraněno, několik desítek těžce. Rozšířila se zpráva o zabitém studentovi. Tehdy došla trpělivost i lidem, kteří dříve nedemonstrovali. Následující dny se v Praze, v Brně a dalších městech scházely už desítky a stovky tisíc lidí. V Praze na Letné to bylo 25. a 26. listopadu víc jak půl milionu občanů, kteří žádali konec vlády komunistů. To se podařilo v prosinci. Významnou roli přitom sehrálo Občanské fórum (OF) – politické hnutí, které tehdy vzniklo a sdružovalo různé proudy odporu proti vládě komunistů. OF v čele s Václavem Havlem za podpory neustávajících demonstrací, ale také například za podpory divadel, a nakonec i dělníků z některých velkých továren (např. ČKD) vyjednávalo jeden ústupek za druhým, až byl zrušen článek ústavy, který zaručoval KSČ vedení, byly otevřeny hranice, sestavena vláda bez komunistické většiny apod. Václav Havel se 29. prosince 1989 stal prezidentem Československé republiky. V červnu 1990 proběhly demokratické volby. Přesvědčivě v nich zvítězila protikomunistická politická hnutí Občanské fórum a slovenská Verejnosť proti násiliu.
Sleduj video 1, 2 a 3 z webu Socialism realized. O čem tato videa svědčí? Čeho jsou důkazem? Patří vzpomínky „odpůrců Sametové revoluce“ do naší historické paměti?
Viz prezentaci.