
V tomto tématu si ukážeme, že naše obvyklé představy o minulosti mohou být nesprávné nebo přinejmenším nepřesné, a že se vyplatí opírat je o konkrétní příklady a důkazy.
Úvod:
Pravěk je nejstarší a nejdelší období lidských dějin. Podle archeologů1 začal zhruba před 3 000 000 let, kdy lidé druhu Homo habilis začali vyrábět první kamenné nástroje. Skončil v době, kdy lidé začali používat písmo, tedy zhruba před 5500 lety. Více než 99 % našich předků byli tedy pravěcí lidé! Na rozdíl od dneška po většinu pravěku žilo na planetě Zemi několik druhů lidí, a to nejen v čase po sobě, jak si to obvykle lidé představují2, ale také současně a někdy dokonce doslova vedle sebe. Ještě před 40 000 lety například v Evropě žili lidé neandrtálští (Homo neanderthalensis). Ve stejné době z Afriky postupně přicházeli lidé moudří (Homo sapiens). V pravěku se střídaly doby ledové a meziledové, stoupala a klesala průměrná teplota, stoupala a klesala hladina moří a oceánů. Podmínky pro život se měnily. Lidé se museli přizpůsobovat, a tak by nás nemělo překvapovat, že žili různými způsoby, byli schopni je měnit, a také, že byli velmi šikovní, chytří a vynalézaví.
Zdroje a úkoly:
Přečti si následující čtyři příklady. Popiš, co v nich je důkazem toho, že všichni pravěcí lidé nebyli tak „primitivní“, jak si obvykle lidé myslí. Posuď také, které informace jsou jisté, a které jsou pouze možné/pravděpodobné.
Poznámky:
- Archeologové jsou vědci, kteří se zabývají minulostí. Na rozdíl od historiků se však zabývají především nepísemnými pozůstatky z minulosti – tzv. archeologickými nálezy, jako jsou například kosti, nástroje, pozůstatky obydlí, oblečení atd. ↩︎
- Tato představa je velmi rozšířená, ale také příliš zjednodušená a natolik nepřesná, až je otázka, jestli je vůbec k něčemu užitečná:
↩︎