Ilustrátor Tom Björklund často boří naše obvyklé představy o tom, jak lidé v minulosti vypadali. Neandrtálci bývali obvykle zobrazováni jako divocí, agresivní, trochu hloupě vypadající, shrbení a chlupatí tvorové. To ale víc souvisí s tím, že jsme je tak vidět chtěli, než že by tak skutečně vypadali. Možná proto se nám obraz neandrtálské ženy, která se vyhřívá v kožešinách a přemýšlí s otevřenýma očima může zdát podivný. Copak neandrtálec mohl mít takto oduševnělý pohled?

V tomto tématu si ukážeme, že naše obvyklé představy o minulosti mohou být nesprávné nebo přinejmenším nepřesné, a že se vyplatí opírat je o konkrétní příklady a důkazy.

Úvod:

Pravěk je nejstarší a nejdelší období lidských dějin. Podle archeologů1 začal zhruba před 3 000 000 let, kdy lidé druhu Homo habilis začali vyrábět první kamenné nástroje. Skončil v době, kdy lidé začali používat písmo, tedy zhruba před 5500 lety. Více než 99 % našich předků byli tedy pravěcí lidé! Na rozdíl od dneška po většinu pravěku žilo na planetě Zemi několik druhů lidí, a to nejen v čase po sobě, jak si to obvykle lidé představují2, ale také současně a někdy dokonce doslova vedle sebe. Ještě před 40 000 lety například v Evropě žili lidé neandrtálští (Homo neanderthalensis). Ve stejné době z Afriky postupně přicházeli lidé moudří (Homo sapiens). V pravěku se střídaly doby ledové a meziledové, stoupala a klesala průměrná teplota, stoupala a klesala hladina moří a oceánů. Podmínky pro život se měnily. Lidé se museli přizpůsobovat, a tak by nás nemělo překvapovat, že žili různými způsoby, byli schopni je měnit, a také, že byli velmi šikovní, chytří a vynalézaví.

Zdroje a úkoly:

Přečti si následující čtyři příklady. Popiš, co v nich je důkazem toho, že všichni pravěcí lidé nebyli tak „primitivní“, jak si obvykle lidé myslí. Posuď také, které informace jsou jisté, a které jsou pouze možné/pravděpodobné.

Procvič si téma v Baamboozle.

Poznámky:

  1. Archeologové jsou vědci, kteří se zabývají minulostí. Na rozdíl od historiků se však zabývají především nepísemnými pozůstatky z minulosti – tzv. archeologickými nálezy, jako jsou například kosti, nástroje, pozůstatky obydlí, oblečení atd. ↩︎
  2. Tato představa je velmi rozšířená, ale také příliš zjednodušená a natolik nepřesná, až je otázka, jestli je vůbec k něčemu užitečná: ↩︎