Lekce je trochu tvůrčí – zaměřená na dovednost zachytit význam historické události sloganem a logem. Také na práci s uměleckým zpracování minulosti (satirickým filmem). A také na dovednost klást dobré otázky.
Úvod:
V roce 1968 proběhly v Československu dramatické události. Obvykle se jim říká Pražské jaro. Část komunistů v čele státu se pokusila o reformu socialismu, tak, aby byl „lidštější“. Českoslovenští „spojenci“ z Varšavského paktu však tuto reformu považovaly za nebezpečnou a 21. srpna 1968 ji zastavili – vojenskou invazí do Československa. Lidé v Československu protestovali, ale postupně jejich úsilí a naděje vyhasínaly. Někteří i proto zvolili radikální způsob odporu – sebeupálení. Nejznámějším, i když ne jediným takovým člověkem, byl Jan Palach, který se na protest proti okupaci Československa a poraženecké náladě ve společnosti upálil 16. ledna 1969.
Zdroje a úkoly:
Využij informace z prezentace učitele a navrhni slogan a logo na téma Pražské jaro. Vystihni hlavní myšlenku, význam této historické události.
Sleduj studentský film Nezvaný host a rozpoznej, co jeho autor kritizuje. Využij pokyny v prezentaci.
Viz prezentaci o demonstracích proti okupaci a tzv. „živých pochodních“.
Představ si, že by Jan Palach, který se 16. ledna 1969 na protest proti okupaci a poraženecké náladě ve společnosti upálil, přežil, a přijel by na návštěvu. Jaké otázky bys mu položil/a? Připrav aspoň pět otázek, můžeš k tomu využít tyto zdroje. Potom si přečti úryvek z rozhovoru s Elijahu Ripsem, lotyšským matematikem, který se v roce 1969 pokusil upálit na protest proti okupaci Československa a přežil. Porovnej své otázky, které odpovědi tě zaujaly?