V této lekci budeme dále pátrat po důsledcích, tentokrát po tom, co lidem přinesla dovednost zpracovávat kovy.
Úvod:
Dovednost tavit kovy získali lidé zhruba před 7-4 tisíci lety. Nejstarší důkazy pocházejí z území dnešního Srbska a Íránu. Ačkoli předměty z mědi nebo ze zlata dokázali lidé vyrobit již dříve, prvním skutečně pevným a široce využívaným kovem byl bronz (slitina mědi a cínu). Archeologové podle tohoto materiálu proto nazvali další část pravěku – dobu bronzovou. V době bronzové začali lidé v některých oblastech využívat písmo a jejich civilizace proto bývají chápány již jako starověké. V zemích, kde se písmo zatím nepoužívalo, například u nás, se doba bronzová pokládá za součást pravěku. Zhruba před 2,5 tisíci lety ovládli někteří kovolitci umění tavit železo, které svými vlastnostmi předčilo bronz. Poslední část pravěku tak nese obvykle název doba železná. S dobou železnou jsou často spojováni starověcí Řekové a také Keltové, kteří byli prvními obyvateli Česka, které známe jménem. Jeden z keltských kmenů – Bójové – dal naší zemi název, který se dochoval dodnes například v angličtině, němčině nebo francouzštině (Bohemia, Böhmen, Bohême).
Zdroje a úkoly:
Přečti si seznam archeologických nálezů, které podmořští archeologové vyzvedli z vraku lodi potopené u břehů dnešního Turecka v době bronzové. Odvoď z těchto nálezů nějaké závěry o době bronzové. Co se podle nich o této době dá říci?
Promysli, co se o dovednosti zpracovávat kovy říci nedá, když víme, že americké civilizace, jako třeba Incká, Mayská nebo Aztécká, rozkvetly i bez masivního využívání kovů (a dokonce i bez využití kola a vozu při dopravě).