
V této lekci se zaměříme na pojmenování a posouzení důsledků1 historických změn.
Úvod:
Poté, co zhruba před 12 tisíci lety skončila (zatím) poslední doba ledová, lidé se opět, jako už mnohokrát předtím, museli přizpůsobit. Na jednu stranu se lovci a sběrači museli naučit lovit jiné druhy zvěře a sbírat jiné plody, zároveň však teplejší klima způsobilo, že v některých oblastech (často na pobřeží moří, jezer a u velkých řek) bylo zdrojů potravy velké množství a lovcům a sběračům se zde velice dařilo. Zároveň však v této době některé skupiny lidí stále víc a více objevovaly a využívaly jiný způsob obživy – zemědělství. Zpočátku šlo pravděpodobně o zahradničení, které doplňovalo lov a sběr jedlých plodů, postupně se však některé skupiny stále více specializovaly na záměrné pěstování plodin, například pšenice, rýže, prosa, čočky, kukuřice a podobně. Ze zrní se mlela mouka, z ní se pekly chlebové placky a vařily kaše. Lidé začali také chovat kozy, ovce a krávy, nejen pro maso, ale především pro mléčné výrobky. Období šíření zemědělství vědci obvykle nazývají neolit (mladší doba kamenná). Jen těžko ho lze časově ohraničit, neboť v různých částech světa probíhal v různou dobu. U nás ve střední Evropě se první zemědělci objevili zhruba před 7,5 tisíci lety.
Zdroje a úkoly:
Sleduj video První zemědělci. Jde o sestřih z dokumentárního filmu australské televize Stories from the Stone Age – Daily Bread. S jeho pomocí pojmenuj aspoň čtyři různé důsledky přechodu lidských skupin k zemědělství. Využij k tomu schéma Síť příčin a důsledků.
Přečti si hodnocení neolitu – tedy období, kdy lidé přecházeli k zemědělství – od dvou významných odborníků. Porovnej je a přemýšlej o tom, proč se tolik liší.
Poznámky:
- Důsledek nebo také následek je to, co změna nebo historická událost přinesla – to, co se stalo po ní. ↩︎