
Učíme se…
- Zaujímat postoje a vyjadřovat názory, využívat přitom fakta, a obojí od sebe odlišovat.
- Brát si poučení z minulosti, ale nesoudit ji ukvapeně.
- Posuzovat důsledky historických událostí.
- Rozpoznávat, co z minulosti je významné a proč.
Přemýšlej a diskutuj:
- Věříš v „karmu“?
- Věříš, že se ti dobré i zlé skutky „vrátí“?
- Myslíš, že můžeš zlý skutek, který jsi spáchal/a na někom, komu už to nemůžeš vynahradit, odčinit dobrým skutkem, který uděláš pro někoho jiného?
- Co má na mysli člověk, který řekne: „Uf, to byl ale očistec!“
- Myslíš, že jsi tolerantní? Co to vlastně znamená „být tolerantní“?
Úvod do tématu:
V roce 1517 se v německém městě Wittenberg rozhodl mnich a univerzitní učitel Martin Luther vystoupit proti prodeji odpustků. Lidé tehdy věřili, že po smrti půjdou jejich duše do nebe, nebo do pekla. Předtím však, než vstoupí do nebe, musejí být očištěny od „drobnějších“ hříchů v tzv. očistci. Tam mohla duše zemřelého trpět podle tehdejších představ klidně stovky i tisíce dní! Církev však nabízela možnost, jak tuto dobu zkrátit – tzv. odpustky. Pokud věřící přispěl na chudé, na stavbu nového kostela nebo třeba na válku proti muslimům, tehdy především Turkům, získal potvrzení o odpuštění příslušného počtu dní v očistci. Luther se brzy dostal do sporu s papežem a s církví i v jiných otázkách. Získal však ochranu mocných německých měst a šlechticů a jeho myšlenky se rychle šířily také díky knihtisku, který byl před padesáti lety vynalezen. Podobně jako v případě Jana Husa o sto let dříve, církev nebyla ochotna se měnit (reformovat) podle toho, jak „někdo pískne“. Zároveň však již neměla sílu Luthera umlčet. Luther založil novou křesťanskou církev a brzy ho následovali další. Jednota západních křesťanů byla ztracena. Vznikly nové křesťanské tzv. reformované církve. Jejich příznivcům se často říká protestanti.
Viz prezentaci.
Čti, ptej se, zaujmi stanovisko…
Vycházej z 10. snímku prezentace a připrav tvrzení: „Kdybych si mohl/a (nebo musel/a) vybrat mezi tím být katolíkem/katoličkou, nebo protestantem/protestantkou, vybral/a bych si…, protože…“