O odbojové skupině bratří Mašínů vyšel komiks s názvem Zatím dobrý. Je k zapůjčení ve škole, kdybys měl/a zájem.

V této lekci budeme přemýšlet o ne/oprávněnosti odboje, a také o tom, proč někdy podobné historické události posuzujeme jiným metrem…

Přemýšlej: Kdy může člověk sáhnout k ozbrojenému boji proti režimu ve své zemi (tedy k odboji)? Měl by se odbojář řídit nějakými pravidly? Jakými třeba, pokud ano? Co když odbojář při odboji zabije civilistu nebo policistu? Lze to omluvit? Byli policisté sloužící v období nacismu a komunismu nevinnými lidmi?

Úvod:

V období druhé světové války se někteří lidé rozhodli zapojit se do ozbrojeného odboje proti německým okupantům1. Nejznámější akcí československého odboje byl atentát na Heydricha, ale odbojových akcí a skupin bylo mnohem více. Nebojovali pouze s německými vojáky a gestapem, ale také s českými (protektorátními) četníky, kteří měli rozkaz odbojáře pronásledovat. Po roce 1948 někteří lidé usoudili, že je třeba se zbraní v ruce bojovat i proti komunistickému režimu2. Důkazů o jeho nezákonnosti a zrůdnosti bylo po roce 1948 dost. Odbojových skupin bylo několik. Nejznámější a nejdiskutovanější byla skupina bratří Mašínů.

Zdroje a úkoly:

Přečti si dva příběhy odboje – jeden je z doby druhé světové války a druhý je z doby komunistické diktatury. Hledej podobnosti a rozdíly. Proč mají lidé v Česku obvykle větší problém s uznáním třetího (protikomunistického) odboje než s uznáním akcí druhého odboje (proti německé okupaci)? Zeptej se na podrobnosti, pokud potřebuješ.

Poznámky:

  1. Tomuto odboji se obvykle říká druhý odboj. ↩︎
  2. A tomuto se říká třetí odboj. ↩︎