Na konci tématu bys měl/a zvládnout…
- uvést příklady příčin třicetileté války (proč vypukla, o co se válčilo);
- uvést příklady důsledků této války;
- uvést příklady pravidel, kterými se lidé po staletí snaží omezit válečnou brutalitu a učinit války „snesitelnějšími“.
Učíme se tím…
- rozumět tomu, proč se události odehrály právě tak, jak se odehrály;
- pojmenovávat důsledky historických událostí;
- rozpoznávat, co z minulosti je významné a proč;
- zaujímat postoje a vyjadřovat názory, využívat přitom fakta
a obojí od sebe odlišovat.
Výkladový text:
České stavovské povstání, o němž byla řeč posledně, bývá považováno za začátek mnohem většího válečného konfliktu, který sužoval Evropu v letech 1618-1648. Dá se říci, že i třicetiletá válka (což bylo vlastně několik válek probíhajících v první polovině 17. století), měla podobné příčiny: náboženské spory mezi katolíky a protestanty, a boj o moc mezi císařem Svaté říše římské a jednotlivými knížaty této říše. Císařům z rodu Habsburků šlo o co největší upevnění a posílení své moci, jednotlivá říšská knížata, ale například i Francie nebo Švédsko chtěli Habsburky oslabit. Hlubší porozumění tak složitému celoevropskému konfliktu je nad naše síly. Pojďme se spíš zabývat jedním zajímavým důsledkem této války. Válka byla nesmírně brutální a vyčerpávající. V mnoha zemích Evropy v jejím průběhu zemřela značná část obyvatel. Celé oblasti zchudly a trvalo desítky let než se z války oklepaly. V Chrudimi například byla po válce třetina měšťanských domů opuštěných. O brutalitě války píše například švédský historik Peter Englund:
„Válka už trvala dvacet let a většinu velitelů dávno přestala bavit. Byla obrovská, a přestože se jí účastnili všichni, nebylo jisté, zda ji někdo v pravém slova smyslu řídí. Nikdy nedošlo k tak strašné válečné anarchii, jaká teď sužovala celý kontinent. Nikdy dřív nebyla vedena válka v tak velikém měřítku a na tak velikém území, nikdy předtím nevystupovaly armády s takovou brutalitou a ničivou silou. Příběhy naprosté ztráty smyslu pro spravedlnost, masakrů na nevinných, zabíjení zajatců jako na jatkách, bezmyšlenkovitého mučení, moru, kanibalismu, plundrování a čirého vandalismu byly stále častější a odpudivější ve svých podrobnostech. Proto mnozí bezradně potřásali hlavami a prohlašovali, že konec světa se blíží. Ne všichni ale reagovali na příval krajností zoufalým vzpínáním paží k podivuhodně tichému nebi. Mnozí si přáli využít lidského rozumu a nějakým způsobem zkrotit, ovládnout a řídit síly, které se vymkly z rukou.„
Jedním z těch, kteří se pokusili dát válce pravidla byl nizozemský učenec Huigh van Groot (Hugo Grotius).
Viz prezentaci.
Zdroje a úkoly:
Prostuduj schéma. Co všechno z něj lze vyčíst o třicetileté válce?
Navrhni pár zásad, které by podle tebe měly platit, aby války (když už je musíme vést) nebyly tak brutální. Co by měli/neměli dělat vojáci? Co jejich velitelé? Co bys zakázal/a? Co naopak zavedl/a?
Přečti si zdroj 1 a zkus odhadnout, z jaké doby pochází (jak je starý). Dokážeš si představit, že by se armády řídily takovými pravidly?
Přečti si zdroj 2 a označuj jednotlivé odstavce „fajfkou“ pokud podobné pravidlo už někdo zmínil, a „plusem“ pokud je to něco, co nás zatím nenapadlo.