Lekce je zaměřena na posouzení významu historického období.

Úvod:

Po germánských kmenech se v 6. a 7. století století daly do pohybu také slovanské kmeny. Slované osídlili i území dnešní České republiky. Poté, co z Moravy odešli germánští Langobardi také Moravu. V 9. století na jihu dnešní Moravy, na západě dnešního Slovenska a na severu Rakouska vzniklo knížectví, pro které se později vžil název Velká Morava. Po celé 9. století Moravané (tak o nich hovoří dochované prameny) budovali hrady (na území České republiky to jsou třeba Mikulčice, Staré Město – Uherské Hradiště, nebo Pohansko u Břeclavi), stavěli kostely, uzavírali dohody s mocnými muži tehdejší Evropy (s franskými králi, s papežem, s byzantským císařem), bojovali s Franky, s Maďary, až nakonec pravděpodobně těm posledním podlehli. Na začátku 10. století se o Velké Moravě už v pramenech nepíše. Ne vždy v minulosti bylo velkomoravské období pokládáno za významné. Občas se dokonce vedly spory o to, zda byla Velká Morava vůbec státem, nebo zda šlo spíše o území na východní hranici Franské říše, na této říši zcela závislé. V této lekci se situaci Velké Moravy pokusíme porozumět, a ukážeme si také, proč to někdy může být důležité téma.

Zdroje a úkoly:

Přečti si seznam událostí z dějin Velké Moravy. Seřaď je chronologicky (časově od nejstarších po nejmladší) a posuď, které informace svědčí pro to, že Morava byla státem, a které naopak svědčí pro závislost na Franské říši.

Přečti si tři příběhy z dob, kdy Velká Morava byla významným tématem (viz prezentaci). Najdi společný znak těchto tří příběhů. Kdy, pro koho a proč bylo téma státnosti Velké Moravy významné?